Jak často psát?

Dle našich zkušeností optimálně každý (druhý) den. Doporučujeme zaúkolovat též babičky, tetičky a další příbuzenstvo. Zkušený rodič napíše a pošle první pohledy den předtím, než děti odjedou. Budou je totiž mít hned druhý den tábora, a to opravdu potěší.

Máme poslat balíček?

Určitě, klidně i dva. Jednak tak máte pod kontrolou, jakou sladkostí si synek nebo dcerka nacpe žaludek, a za druhé tím zvýšíte dítěti táborovou prestiž. Příjemce balíčku je rázem všeobecně populární – se všemi příjemnostmi, které to přináší.

Dítě nám nepíše!

Většinou platí: žádné zprávy jsou dobré zprávy. Když dítě nepíše, má se fajn! Je plně zaměstnáno hrami a děním na táboře - takže se netrapte, když vám první ušmudlaný koresponďák přijde až ve druhém týdnu a na něm se vedle rozmáznutého komára a fleku od paštiky bude skvít pouze: "Ahoj mami, vloni si se zlobila, že ti nepíšu, tak ti píšu. Tvoje Eva".

Co nám to píše???

Čtěte s nadhledem. Pokud dítě píše o "divokých zvířatech, která napadla noční hlídku", jedná se pravděpodobně o myš nebo ježka. "Strašlivá vichřice" = nejčastěji jedna ulomená suchá větev. Pokud by se opravdu stalo něco vážného, okamžitě Vás kontaktujeme my, dospělí.